Pane bože... jsem těhotná!!!

Neuvěřitelné se stalo skutečností! Skoro 4 roky jsem dělala všechno možné i nemožné, abych otěhotněla a najednou je to tady a já nevím, jak s tou informací naložit :-). Zatím tomu stále nevěřím a rozhodně je to jen první úspěšný krok a ještě hodně dlouhou cestu máme před sebou. 

Ve středu 26.11. jsem odpoledne volala na výsledky krve, kterou mi vzali v úterý. Manžel seděl vedle mě a zrovna v klidu dojídal oběd. Chtěla bych být také tak v klidu. Telefon zvedla sestřička a rovnou mi předala paní doktorku Jirsovou, která hned na úvod řekla, že výsledky jsou dobré. Začala... bílé krvinky, červené krvinky, jaterní testy, bla bla bla... a hodnota HCG je tam 170. Tak se ptám: "A to znamená...?" a paní doktorka na to: "To znamená, že jste těhotná!" V tu chvíli se mi zalily oči slzami a už jsem jen matně vnímala, že pokud by se mi přitížilo kvůli tomu OHSS, mám okamžitě přijet, že mám jíst jen lehkou stravu a opravdu dodržovat pitný režim. Pak mě ještě objednala na příští pátek na kontrolu, já jsem poděkovala za skvělou zprávu a zavěsila.

Slavíme...

Ještě než jsem stihla ten telefon odložit, už jsem brečela jako blázen. Tentokrát to ale byly slzy štěstí, které jsem v takové míře ještě nikdy dřív nezažila. Objala jsem manžela a říkám mu, že budeme mít miminko! Myslím, že byl také lehce v šoku, protože když jsem se ho po chvilce pustila (jen abych si podala kapesníky), ptal se, jestli je to fakt jistý. Tak jsem mu řekla, že snad jistější než z krve to být nemůže. Pak se také konečně usmál... Byl to neuvěřitelný pocit, který fakt nedokážu popsat slovy. Pak jsem se ho zeptala, čím to oslavíme, když si nemůžu dát šampaňské a manžel šel do kuchyně a přinesl 2 lahve, jedno šampaňské pro sebe a jedno nealkoholické pro mě. Překvapilo mě, jak byl připravený na dobré zprávy.

Vím, že ještě není vyhráno a nechci se radovat předčasně, ale už tahle zpráva se mnou zamávala tak, jako nic jiného a dlouho jsem nezažila tak bezprostřední radost a tak obrovskou úlevu. Teď nezbývá než věřit, že všechno bude dál v pořádku a že se naše malá bublinka bude dál vyvíjet tak, jak má! A až mě přejdou ty bolesti břicha a zbavím se OHSS, tak doufám, že si těhotenství začnu užívat, jak se patří.